Všímavější klienti, kteří posílají platby vrámci Evropské unie a pro které nekončí celý úkon jen vyplněním příkazu vbance (ať prostřednictvím internetového bankovnictví, nebo papírového příkazu na pobočce) se již setkali se „záhadnými“ zkratkami SEPA a TARGET2, které tyto převody provázejí. Jde odva různé systémy pro přeshraniční převody vrámci EU, znichž každý má trochu jiné vlastnosti.
TARGET2 nahradil 19.listopadu 2007původní systém TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System). Jde oclearingový systém provozovaný Evropskou centrální bankou a zúčtující převody vreálném čase. Jeho výhodou jsou velmi rychlé převody a to ivysokých částek za velmi nízké poplatky pro participující banky (cena za jednu transakci pro banku se pohybuje vdesítkách eurocentů, viz TARGET2. Dochází zde ale kněkterým zvláštnostem– pošlete-li např. zFIO banky (která tento systém používá) peníze do některé zVolksbank či Raiffeisenbank vNěmecku, naúčtují tyto banky svým klientům, jako příjemcům platby, poplatek za příchozí expresní zahraniční platbu, a ti ztoho nebudou zrovna skákat radostí a pravděpodobně ho po vás budou chtít iuhradit. Většina bank stímto ale zpravidla problém nemívá.
SEPA– (Single Euro Payments Area) je provozován EBA Clearing. Je to přidružený systém Target2. To znamená, že zapojené banky si pomoci tohoto systému vymění data ojednotlivých platbách a na konci dne pak přes Target2 jen vyrovnají vzniklé saldo (tj. když banka Apošle do banky B 100tisíc plateb vcelkovém objemu 10mil EUR a banka B do banky Ataky 100tisíc plateb vcelkovém objemu 11mil EUR, tak přes Target2 půjde na konci dne jen jedna platba 1mil EUR zbanky B do banky A). Ve výsledku je to pak levnější než Target2.
Ne všechny banky jsou členy obou systémů, a tak mohou nastat určité komplikace, pokud chcete zaslat zvýhodněnou europlatbu mezi bankami, které využívají pouze jednoho ztěchto dvou systémů a to ještě každá jiného. Vdiskusních fórech se klienti některých německých bank vyjadřují, že nemají možnost poslat SEPA platbu do FIO banky, která členem systému SEPA není.
Naštěstí itento problém má řešení– platba se zadá jako „ostatní zahraniční převod“ a uvede se slovenský IBAN a SWIFT účtu uFIO banky. Je pak problémem banky odesílající platbu jak převod zařídí. Protože jde opřevod do země používající jako národní měnu euro (Slovensko), nesmí banka odesilateli naúčtovat vyšší poplatek než za vnitrostátní platbu.
Tip:Jak funguje platební styk mezi státy Evropskéunie?
Tato „schizofrennost“ systémů pak může vést kna první pohled nelogickým výsledkům, kdy uFIO banky může být příchozí europlatba jednou zpoplatněna (1EUR nebo 25Kč, dle měny účtu) a podruhé bude zdarma. Pokud odesilateli platby nahlásíte slovenský IBAN a slovenský SWIFT (každý účet uFIO je „československý“, tedy má jak české, tak slovenské číslo účtu) a ten zašle platbu jako SEPA, nebude vám FIO účtovat poplatek za příchozí europlatbu. Fyzicky platba proběhne tak, že německá banka ji zašle do některé ze „SEPA pozitivních“ bank na Slovensku (vpřípadě skupiny Volksbank to může být např. do Ľudové banky; mně takto vroce 2010přišla přeposlaná platba zVolskbank Slovensko, kód banky 3100), odkud jde již jako běžná vnitrostátní platba do FIO. Pokud ale odesilatel platby zvolí systém TARGET2, poplatku za příchozí europlatbu se nevyhne.
Itak je ale poplatek ve srovnání sostatními českými bankami (které si za europlatby účtují zpravidla mezi 150–200 Kč) velmi příznivý. Vpřípadě, že nahlásíte český IBAN a SWIFT kód, zaplatíte uFIO poplatek za příchozí europlatbu vždy. Pozor však na to, že pokud jednou byla platba zaslána jako SEPA, tak to neznamená, že příště nemůže být již zaslána jako TARGET2. Předávání plateb přes několik bank je zbytečně složité, a tak se snaží FIO banka své partnery informovat otom, že je možné využít právě TARGET2. Nicméně nejpozději k1.1.2014 musí být všechny banky vEU (tedy ivzemích neplatících eurem jako národní měnou) členy systémuSEPA.
Vysvětlivky:
IBAN (International Bank Account Number)je číslo účtu zapsané vmezinárodním formátu. Skládá se zkódu země, kontrolního čísla (zajišťuje rozpoznání chyby při záměně některého zčísel), směrového kódu banky a čísla účtu. Např. účet vedený vČR uKomerční banky sčíslem 43–6888020297/100 bude mít IBAN CZ3501000000436888020297.Vpapírovém formuláři se kvůli přehlednosti IBAN vždy po 4číslicích odděluje mezerou, velektronických systémech se píše dohromady. IBAN je možné vypočítat ke každému účtu, který je veden vzemi, která je členem tohoto systému, obvykle je možné nalézt příslušný kalkulátor na stránkách centrálních bank vjednotlivých zemích.
Pro všechny země je možné použít kalkulátor např. na stránkáchwww.iban-rechner.de. Na systému IBAN nespolupracují všechny země, používá se pouze ve 23evropských zemích, většinu ztoho tvoří země EU (které IBAN používají všechny). IBAN umožňuje zautomatizování a tím pádem ivýrazné zlevnění mezinárodních plateb a díky kontrolnímu číslu může již při zadání platby odhalit neexistující číslo cílového účtu (např. při překlepu) a vyhnout se tak nákladům na vrácenou platbu poslanou na neexistující účet. Minimálně některé banky mají kontrolu správnosti IBANu zabudovanou přímo vinternetovém bankovnictví a neumožní tak platbu schybným číslem zadat.
SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication)– jde osdružení bank a dalších finančních institucí, které si pomocí tohoto systému předávají informace obankovních transakcích. Každý člen má svůj vlastní kód, který se označuje stejným názvem (tedy SWIFT) nebo jako BIC (Bank Identifier Code), např. vNěmecku se používá častěji BIC, unás SWIFT. Vobou případech je míněno to samé. Komerční banka, ukteré je veden účet zmíněný na začátku má SWIFT/BIC kód KOMBCZPP. Někdy se přidávají ještě další 3znaky rozlišující např. konkrétní pobočku, případně se doplní oXXX. Výsledně tak kód může znít KOMBCZPP nebo KOMBCZPPXXX. Vyloučení zorganizace SWIFT vede ke značnému zkomplikování zahraničních plateb. Čtěte více:Jak poslat peníze doÍránu?
IBAN a SWIFT (BIC) kód jsou tedy minimální údaje pro zaslání europlatby, ať přes systém SEPA či TARGET2. Ikdyž jsou to údaje dostatečné, různé banky či devizové společnosti mohou mít přísnější požadavky na identifikaci příjemce platby. Některé se spokojí sjeho jménem, jiné vyžadují vyplnit vpříkazu ijeho adresu a někdy je vyžadována dokonce iplná adresa banky.
Zvlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ne všechny údaje musí být nutně pravdivé, ale bez jejich vyplnění platba prostě neodejde. Při mých nákupech na eBay.de tak často místo jména příjemce platby používám jeho přezdívku.
Existují ijiné možnosti
Zahraniční platby nemusíte posílat jen přes banku. Existují idevizové společnosti zabývající se právě jen a pouze zahraničními platbami. Lze unich počítat snižším poplatkem a lepším kurzem než ubank, ikdyž to neplatí absolutně. Unízkých částek (zpohledu devizových společností to mohou být ičástky vekvivalentu desítek tisíc korun) může být uněkterých společností poplatek ivyšší než ubanky nebo vám dokonce odmítnou takovou platbu provést. Některé společnosti zase odmítají uzavřít smlouvy snepodnikatelskými subjekty (např. Citfin, Rüesch/Travelex) případně ispodnikateli pokud nemají dojem, že půjde očastější spolupráci a vyšší částky.
Drobné platby prostě nejsou úplně tou nejlukrativnější zájmovou oblastí a je jedno, zda jde obanku, nebo devizovou společnost. Na druhou stranu je na to možné nahlížet izurčitého marketingového hlediska, kdy tato služba může pomoci společnosti dostat se do podvědomí a po opakovaných zkušenostech sdrobnými platbami může klient začít převádět ivětší částky (např. začne udrobných soukromých plateb a následně použije stejnou společnost ive své firmě, popřípadě ji doporučí někomu jinému).
Takže zatímco některé společnosti podmínky zpřísňují (např. Akcenta), jiné se naopak rozhodly jít opačným směrem, jako se vydala společnost Easychange (a další devizová společnost má spuštění „mikroplateb“ vdlouhodobém plánu), která právě pro drobné platby zřídila stránky www.europlatba.cz, kde je možné zadávat převody ibez nutnosti uzavírat rámcovou smlouvu, která byla pro některé klienty určitou psychologickou bariérou.
Samozřejmě převod přes devizovou společnost má iurčité nevýhody. První znich je určité zdržení. Společnost neprovede platbu dříve, než obdrží od klienta ekvivalent včeských korunách, což, pokud klient nemá účet ustejné banky, znamená nejméně 1den zdržení. Další nevýhodou je, že platba neodchází zúčtu na jméno klienta, ale zúčtu devizové společnosti, sčímž mohou být problém zejména zahraniční obchodníci sakciemi, kteří vyžadují, aby platby odcházely ipřicházely za na účet na jméno jejich klienta.
Vpřípadě příchozích plateb jsou navíc kladeny vyšší nároky na pečlivost odesilatele platby při vyplňování údajů, protože kromě čísla účtu (IBAN) a směrového kódu banky (BIC/SWIFT) je třeba vyplnit ipopis platby. Platba totiž přijde na sběrný účet devizové společnosti, který je společný pro všechny klienty, a ta musí podle textu ve zprávě pro příjemce identifikovat, pro kterého jejího klienta je platba určena. Výjimkou ztohoto pravidla je devizová společnost Citfin, která díky spolupráci se stejnojmennou záložnou nabízí každému klientovi vlastní čísloúčtu.
Dalším omezením je menší rozsah podporovaných měn. Vpřípadě platby vnějaké exotičtější měně se tak budete muset sdruhou stranou buď dohodnout na platbě vEUR či USD, nebo využít služeb bank, které mají rozsah podporovaných měn přece jen oněco širší, ikdyž to neplatí absolutně. Vpřípadě globálně působících devizových společností (jako je zmíněný Travelex) můžete uspět isměnami, které vaše banka nenabízí.
